Slideshow Video

VYBERTE SI ...

  • Poznávát
    • Hrady a zřiceniny
    • Zámky
    • Kostely (a sakrální stavby)
    • Muzea a galerie
    • Lidová architektura
    • Industriální
    • Rozhledny
    • Naučné stezky
    • Zoo
  • Relax a Sport
    • Lázně a wellness
    • Divadelní scény a kina
    • Aquaparky a koupaliště
    • S dětmi za zábavou
    • Sportoviště
    • Lezecké terény a stěny
    • Golf
    • Skiareály
  • Služby
    • Ubytování
    • Stravování
    • Minipivovary
    • Vinařství
    • Půjčovny
    • Doprava

Dolní Poohří

Krušné hory

České Švýcarsko

České středohoří

Způsob dopravy:

Zobrazit Vyčistit filtr

Královské Město Kadaň

Hodnocení
Kategorie
Hrady a zřiceniny
Kostely (a sakrální stavby)
Oblast
Dolní Poohří
Dostupnost
Pěšky
Na kole
Autem
Bezbariérový
Autobusem
Vlakem
Na inline bruslích
Určeno pro
Výletník, běžný turista
Vozičkář
Zdatný turista/Sportovec
Rodina s malými dětmi
Senior
Školní kolektiv
Lokalita
Kadaň
GPS
50°22'35.917156718396654"N, 13°16'8.692016602790318"E
Telefon
+420 474 319 550
Adresa
Jana Švermy 7, 432 01 Kadaň

Autor:

Podle humanistické tradice to měli být Keltové, kteří ve zdejších končinách založili osadu nazývanou Kadan – Kadaň, což se vykládalo jako „zářící oheň“. Pojmenování prý vzniklo tak, že si osady a hradiska v Poohří dávaly ohněm znamení. Jde však pouze o legendu.


První doklady o osídlení kadaňského okolí ve středověku spadají až do konce 11. a první pol. 12. stol. Někdy v této době vznikla u brodu přes Ohři i důležitá trhová osada Kadaň. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 12.stol. zde začal působit rytířský řád johanitů, jemuž český kníže Bedřich daroval listinou z 23. dubna 1186 i celou zmíněnou osadu. Z iniciativy českého krále – Václava I. nebo Přemysla II. Otakara – byla Kadaň povýšena na svobodné královské město. Vznikl zde královský hrad a minoritský klášter s kostelem sv. Michaela. Johanité si podrželil farní práva nad novým městem a vystavěli pozdější děkanský kostel Panny Marie (dnes Povýšení sv. kříže). Roku 1362 město vyhořelo i s hradem a předměstími. Za panování českého krále a později i římského císaře Karla IV. (1346–1378) zažilo město velký rozkvět. Roku 1366 udělil městu právo úplné samosprávy. Ve dvacátých letech 16. století začaly do Kadaně pronikat myšlenky německé reformace, jejímž duchovním otcem byl augustiniánský mnich Martin Luther. Po vzplanutí českého stavovského povstání proti Habsburkům (1618) došlo v Kadani ke drancování kostelů, které patřily římské (katolické) církvi.


Po roce 1990 došlo k rozsáhlé přeměně nejen historického centra, ale i objektů stojících mimo něj. Opravou prošla také radnice včetně radniční věže.

 

Centrum města představuje jednu z nejzajímavějších a nejpůvabnějších památkových zón v severních Čechách. Náměstí dominuje budova radnice, původně patrový objekt z 2. poloviny 14. století s hranolovou věží na gotických arkádách z doby kolem roku 1400. Přestavbu radnice provedl stavitel Rott v roce 1811.


Kadaňský hrad
Bývalý královský kadaňský hrad leží na levém břehu Ohře. Patří mezi jeden z nejlépe zachovaných středoevropských kastelů. V nově založeném městě si ho postavil před rokem 1261 Přemysl Otakar II. Jeho areál byl takřka čtvercový, ve všech čtyřech nárožích byl chráněný čtverhrannými věžemi. Mezi nimi stála tři palácová křídla. Kadaňský hrad byl původně sídlem královského purkrabího. Hrad byl poškozen v roce 1421 útokem křižáků na husitskou posádku ve městě. Opravu hradu nechal provést roku 1467 král Jiří z Poděbrad. Další rozsáhlou pozdně gotickou přestavbou prošel na přelomu 15. a 16. století pod vedením Jana z Lobkovic, který nechal odstranit věže a předsunuté hradby a do parkánu vložil vstupní bránu se střílnami. Úpadek hradu nastal roku 1595, kdy jej získalo do svého majetku město. Stavbu poničenou pobytem švédských vojsk za třicetileté války zachránila až přestavba na kasárna v polovině 18. století, provedena však byla velmi necitlivě. Kasárna navíc těžce poškodil požár v roce 1811. Následné opravy probíhaly v letech 1816 -1820. Dalších 150 let sloužil hrad potřebám armád rakouského císařství až socialistického Československa. Po rozsáhlé rekonstrukci přešel hrad do majetku města, které jej nyní využívá k různým kulturním účelům.


Hradby a opevnění
Město mělo rozsáhlé opevnění ze 13. a později 15. století, kdy byly hradby doplněny. Nyní pozůstatky hradeb lemují centrum města. Z původních tří městských bran se do současnosti zachovala pouze Mikulovská brána. Tato věž, zvaná též "Svatá", je jedinou dochovanou branou z opevňovacího městského systému. Patří do vnitřního pásu hradeb, který vznikl ve 2. pol. 14. století. Byla součástí rozsáhlého soubraní, které bylo zbořeno v r. 1862. Na vnějším průčelí se dochovaly drážky pro spuštění mříže. Nad ní se vypíná věž hranolového tvaru s vysokou valbovou střechou. Nedaleko bývalého špitálského náměstí, kde se ve středověku nacházelo tržiště a kde najdete špitální kostel sv. Jana Křtitele, stojí zachovalý barbakán Žatecké brány. Ten byl předsunutým opevněním Žatecké (Kovářské) brány, která byla zbořena v r. 1832. Patří k druhému pevnostnímu pásu, který zpevňoval vnitřní opevňovací linii. Barbakán umožňoval střelbu do stran, jak dokládají klíčové střílny. V r.1995 byly opraveny zdevastované omítky a přilehlé zídky.


Katova ulička
Katova ulička-Nejužší ulička v České republice. Délka Katovy uličky je 51 metrů, šířka v nejužším bodě je 66,1 cm. Je registrována jako část Sokolovské ulice agenturou Dobrý den v Pelhřimově jako nejužší ulice v ČR.

Kostel Povýšení sv. Kříže - Kadaň
Stojí v místě původního gotického kostela z 13. století. Z pozdější stavby z r.1458 se zachovala předsíň s krouženou klenbou a spodní partie věže. Po požáru v roce 1635 proběhla barokní přestavba (D. Rossi a D. Orsi) a v dalších letech 1746 - 1755 byla přestavba pod vedením J. K. Koshe. Objekt slouží církevním účelům. V roce 1995 provedl Městský úřad rozsáhlou rekonstrukci krovu a fasády.

 

Kostel Povýšení sv. kříže
Kostel má západní dvojvěžové průčelí s nízkou předsíní, průčelí s věžemi je širší než navazující loď, která je doplněna bočními kaplemi a nad nimi probíhajícím ochozem. Východně navazuje v šíři lodi protažený středověký, barokně upravený závěr, gradovaný na vlastní středové pole. Po jeho severní straně přiléhá rozměrná přízemní sakristie, na jižní straně se nalézá otevřená předsíň, vedle ní spojuje kostel s děkanstvím krytá podklenutá, pozdně barokní chodba.

 

Více inforamcí najedete zde.

Chmelnice

Děčínský Sněžník

kolo

Chmelařské muzeum

les

Zima

Zámek Ploskovice

Litoměřice