Zámek Bílence
Zámecká budova je dodnes dochována v areálu bývalého poplužního dvora, dnes statku. Je to podélná přízemní budova s poměrně vysokou střechou a hlavním průčelím, obráceným do dvora.
Po stranách hlavního vchodu jsou oválná okna, ostatní jsou obdélníková. Zámeček byl využíván jako státní statek, a to jej značně poznamenalo. Za budovou býval kamennou zdí obehnaný park. Zachovala se i část bývalého panského dvora včetně hlavní vjezdové brány na severovýchodní straně s pozdně gotickou brankou.
Osudy zámku byly až do roku 1924 spojeny s Červenohrádeckým panstvím. Pak statek se zámkem koupila rodina Kubovičů a v roce 1933 Karlovi. V rámci restituce po roce 1989 byl statek vrácen ing. Karlovi.
Zámek Škrle
Zámek leží v obci Škrle při říčce Chomutovce, na jihovýchodě obce. Roku 1621 je zde prvně uváděna tvrz, která byla přestavěná v roce 1730 na patrový barokní zámek.
Po správní reformě se v polovině devatenáctého století stala Škrle samostatnou obcí a v zámku pak sídlila obecní rada. Po druhé světové válce zámek dlouho chátral, několik let po revoluci se mu dostalo rekonstrukce a v současné době se upravuje i jeho okolí. V zámečku bývaly kanceláře i byt správce statku a také hostinské pokoje pro osecké řeholníky.
Kostel sv. Bartoloměje
Kostel byl v Bílecích postaven ve druhé polovině 15. století. Roku 1734 prošel důkladnou barokní přestavbou, která se blížila novostavbě.
Další úpravy byly provedeny ve druhé polovině 19. století. Po roce 1945 kostel spolu s obcí po vyhnání původních obyvatel silně zpustl. V 90. letech 20. století byl opraven. Kostel je přístupný při mších, které se konají třikrát ročně: na Boží hody vánoční a velikonoční a v neděli kolem svátku patrona (24. 8.).
Kostel sv. Jakuba Většího
Kostel svatého Jakuba Většího pochází z druhé poloviny 14. století, přestavovaný v roce 1586 a upravovaný v 19. století.
Je jednolodní, s pravoúhle uzavřeným presbytářem a obdélnou sakristií na severní straně. V pozdní gotice byla k hlavní lodi přistavena na jižní straně hranolová věž a v roce 1814 na západní straně předsíň. Věž je dvoupatrová a nejvyšší patro je dřevěné s jehlanovou, dříve šindelovou střechou.
V současné době je využíván jako galerie.
Ovčí most
Mostek přes Chomutovku v místní části Voděrady byl opraven v 90. letech 20. století, i přes to, že byl původně určen ke zbourání.
První písemná zmínka o Voděradech pochází z roku 1229. Název vsi je slovanského původu a odvíjí se buď od jména Voděrad – tedy ves lidí Voděradovy rodiny, nebo od označení vsi lidí, starajících se o vodu. V průběhu staletí se tento název prakticky neměnil – 1229 de Wodihrade, 1362 Wodyehrad, 1524 z Voděhrad, 1720 Wodert, 1846 Woděrady a německy Wodierad.
Památník obětí Pochodu smrti v Nezabylicích
Památník je umístěn v lesíku nedaleko Nezabylic, přímo na trase památného pochodu smrti. Každoročně je pořádán pochod k uctění památky obětí. Další info zde
Přírodní památka Slanisko u Škrle
Slanisko u Škrle bylo vyhlášeno přírodní památkou v roce 2002. Na Slaninsku u Škrle nedaleko Chomutova botanici nacházejí rostliny mořského pobřeží. Slaniska jsou místa se zajímavou půdou, obsahují velký podíl solí, které se do půdy dostávají třeba vzlínáním.
Slaniska jsou častá u moře, minerálních pramenů. Slanisko u Škrle se nachází v údolí říčky Chomutovky a jde o místo , které je ve srážkovém stínu, voda tu vzlíná a rychle se odpařuje. Vyskytuje se zde několik kriticky ohrožených druhů rostlin, např.: jitrocel přímořský či kuřinka solná. Z pohledu české přírody jde o mimořádný unikát. Místo se chrání např. před zarůstáním keři či rákosím.
