Bořeň je skalnatý vrch (tzv. skalní suk), vypíná se vysoko nad údolím řeky Bíliny , ve spodní části je částečně zarostlý lesem. Vrchol se nachází ve výšce 539 m.n.m. Tvoří výraznou dominantu jak pro město Bílin , tak i pro celé České středohoří. Díky své charakteristické siluetě je velmi dobře viditelný i z mnoha dosti vzdálených míst (kupř. ze Žatce ), při pohledu od severozápadu připomíná siluetu ležícího lva. Bořeň je největší povrchový znělcový útvar ve střední Evropě . Na skalnatých svazích roste řada chráněných rostlin, např. tařice skalní, hvězdice alpínská, kosatec bezlistý, lomikámen trsnatý, koniklec luční český, hvozdík sivý, prvosenka jarní, lýkovec jedovatý. Na protějších jižních stráních vrchu Kaňkova roste hlaváček jarní . Sídlí zde chráněný výr velký. Bylo zde zjištěno kromě běžných druhů ptáků také 22 zvláště chráněných. Také se tu vyskytuje ropucha zelená a užovka hladká. Na Bořeni byla zřízena národní přírodní rezervace, vyhlášena roku 1977. Rezervací vede naučná stezka z Bíliny až na vrchol, odkud se otevírá kruhový rozhled na všechny strany.V roce 1996 ji vybudovali studenti bílinského gymnázia. Stezka vychází od lázeňského areálu Kyselka v Bílině a vede národní přírodní rezervací Bořeň až na vrchol. Cestou narazíte na dvanáct informačních tabulí, které vás seznámí s geologickým vývojem, florou i faunou.
Z horolezeckého hlediska je Bořeň jednou z nejvýznamnějších nepískovcových oblastí v České republice. Znělcová skála je ve většině sektorů pevná a nabízí rozmanité možnosti stěnového, spárového i komínového lezení. Vysoké stěny, zvláště na severu, poskytují možnosti vícedélkových výstupů horského charakteru. První horolezecká činnost na Bořni začala na počátku 20. století, podrobnější informace se však nezachovaly. K prvním známým jménům „prvovýstupců“ patří Gregor (Řehoř) a Berthold z Alpského klubu ze Žatce, podle kterých jsou nazvány např. skalní útvary Bertholdův prst a Řehořův komín. V jižním prostoru se nachází Ďáblova kazatelna, na východě Kamenný vodopád, na severu Polední kámen a na západě Biskupská stolice nebo Varhany. Už v roce 1917 se začalo jednat o stavbě turistické chaty, která by stála na úpatí Bořeně. V roce 1925 ji postavil bílinský Horský spolek Gebirgsverein, částkou 500 rakouských korun. Slavnostní otevření bořeňské chaty se konalo v roce 1928 a při této příležitosti byla otevřena i hospoda.
Chata Bořeň dnes funguje jako restaurace s penzionem. Bořeň byl také v minulosti navštěvován milovníky krásy a romantiky. Slavný německý básník J. W. Goethe jej navštívil dokonce několikrát a své dojmy zachytil ve skicáři. Také velký cestovatel Alexander von Humboldt si poznamenal v deníku, že byl nadšen rozhledem a krásou tohoto místa. Váže se na něj i několik pověstí, mezi nejznámější patří pověst O bořeňské čarodějnici.
