Po Krušnohorské lyžařské magistrále vedené podél Česko – německé hranice za pěknými výhledy na Jelení hlavu. Pak se podíváme do Českého Jiřetína a na Valdštejnův zámeček.
Trasa začíná v malé pohraniční vesničce Mníšek, kde již v r. 1425 byla celnice mosteckého hradu. Od Mníšku (754 m) nelze přehlédnout dominantu na německé straně – kostel v městečku Deutscheinsiedel nedaleko hraničního přechodu. Vyjíždíme odtud po červeně značené lyžařské magistrále směr Kostelní cesta 2,5 km. Jedeme ze začátku přes louku mírnějším stoupáním /1-2/ až začneme už v lese stoupat ostřeji /2-3/. Kostelní cestou (810m) vyjedeme již podél silnice. Naše červená značka zabočuje vlevo do smrkového lesa a nádhernou cestou kolem 7. zastavení naučné stezky Flájská hornatina – Houby převážně klesáme /2/ přes malebné údolí 2 km k místu desítky (8. zast. NS Flájská hornatina – Ochrana přírody). Nyní nás čeká ukázkový 4,5 km dlouhý běžkařský úsek mladým smrkovým lesem a později po horském hřebenu, kde mimo necelý 1 km dlouhé stoupání /2/ na vrchol Pestrý (871 m) jedeme téměř po rovince až k Jelení hlavě (874 m) - 9. zast. NS Flájská hornatina – Živočichové. Během jízdy po hřebeni z vrcholu Pestrý na Jelení hlavu se můžeme pokochat dalekými výhledy na České středohoří sopečného původu. Z hřebenu ostřeji /3/ klesáme 1,5 km do hlubokého údolí Pstružného potoka, přičemž si můžeme všimnout na protějším svahu Valdštejnova loveckého zámečku. Pstružný potok (10. zast. NS – Flájská přehrada) převážně mírně klesáme /1-2/ podél potoka oddělujícího Česko od Německa 4,5 km do Českého Jiřetína. Český Jiřetín byl založený koncem 16.stol. jako dřevorubecká obec, která žila především z plavení dřeva na Flájském plavebním kanále, později se zde rozšířil dřevařský průmysl (výroba hraček a suvenýrů). V dolní části obce se nachází dřevěný kostel sv. Jana Křtitele (lidová památka ze 17.stol.) přenesený v r. 1969 ze zatopené obce Fláje. Když jsme přijížděli do Č. Jiřetína přes chatovou osadu, tak jsme si mohli všimnout ostré odbočky vpravo za prvním lyžařským vlekem, po které vystoupáme /3-4/ k horní stanici vleku. Odtud již vede běžkařská stopa lesem okolo Jestřábího vrchu (818,4 m) směr Valdštejnův zámeček. Po 2 km dlouhém stoupání (v závěru stoupáme /2-3/, jinak mírně /1-2/) dorazíme na vrchol Bradáčov (876,3 m) k loveckému zámečku Lichtenvald (Valdštejnův zámeček). Zámeček byl vybudován v 60. letech 18.stol. na Hornolitvínovském panství hrabat z Valdštejnu. Jde o komplex pozdně barokních budov kolem oválného nádvoří, dodnes zachovaných v původním vzhledu. Jednoduchý lovecký zámeček byl využíván při lovech tetřevů, jelenů a jiné zvěře v okolních lesích, dnes slouží jako myslivna a chata pro lovce. Od zámečku klesáme /2/ necelé 2 km k silnici, vedoucí od vodní nádrže Fláje do Mníšku a Litvínova. Zde musíme na chvíli sundat běžky a necelý 1,5 km jít podél silnice směrem na Mníšek. Když míjíme druhou odbočku vpravo na lesní cestu, zabočíme na ni a již po běžkařské stopě dojedeme za chvíli pod Jelení hlavu. K ní musíme krátce vystoupat /2-3/ a dále se vracíme známou červeně značenou cestou. Po sjezdu /2/ z hřebene odbočíme kousek za malým zděným domkem vlevo na běžkařskou trasu mimo červenou značku. Stopa nás zavede kolem Černého rybníka k místu desítky, kde se opět napojíme na červenou zn., po níž se vracíme k 7. zast. NS Flájská hornatina. Odsud pokračujeme rovně po stopě (mimo červenou zn.) a sjíždíme /2/ kolem staré vodárny zpět do Mníšku.
