Hrad Hasištejn byl vybudován panovníkem nebo některým feudálem v prvních desetiletích 14. století, asi již v l. 1300–1310 (zbytky klenby hradní kaple připomínají osecký klášterní ambit, který pochází z téže doby a jsou dílem stejné hutě). Poprvé se uvádí v zákoníku Majestas Carolina, pořízeném z podnětu Karla IV. v r. 1348, jako hrad královský, který vladař nesměl vůbec prodat a zastavit nanejvýš na devět let.
Hrad Hasištejn byl vybudován k ochraně cesty, jež vedla od zemské hranice přes Kralupy u Chomutova a dále do Čech a navazovala na starou solnou cestu z Halle nad Sálou přes Lipsko, Přísečnici, Kadaň, Žatec, Louny, Slaný a směřující ku Praze. Gotický hrad byl postaven na skalnatém ostrohu, který na západní straně velmi prudce klesá do údolí Prunéřovského potoka, na východě pozvolna sestupuje do širšího úvalu. Půdorys hradu představoval zhruba protáhlý ovál. Na nejvyšším místě areálu byla vybudována vysoká okrouhlá věž s přízemím a dvěma patry, při ní vodní nádrž, na spodním, k jihu klesajícím cípu nádvoří, obytné budovy: hradní kaple a k ní na severní straně přiléhající asi kvadratická místnost se žebrovou klenbou, dále pak vysoký věžovitý palác nad skalní slují s pavlačemi a plochostropým přízemím, osvětlovaným malým okénkem ze dvora za kaplí. Prostor mezi nádrží a kaplí byl prázdný. Ve svahu na západě bylo předhradí, střežící přístup k bráně vnitřního hradu. Na severu byla přirozená šíje, kterou se hradní ostroh napojoval k předpolí, prokopána hlubokým příkopem, jenž obepínal celou východní stranu hradu. Přístup do hradu byl po cestě od obce Místa nebo úvalem z údolí Prunéřovského potoka a přes příkop po dřevěném mostě. Na severu a na východě byl hrad obklopen úzkým parkánem, uzavřeným jen palisádovým plotem a širokým příkopem, splývajícím na severu se šíjovým příkopem, přepaženým mostem. Dnes je přístup do hradu ze strany severní, kde byly dva příkopy, mezi nimiž byla brána. Druhá brána byla za druhým příkopem. Součástí předhradí je předsunutá věž se středovým břitem. Za druhou branou je rozsáhlé prostranství, pod nímž jsou na západní straně sklepy. Odtud se vstupuje třetí branou do výše položeného vlastního hradu. Zde je na nejsevernější straně velká, třípatrová válcová věž a před ní vodní nádrž (studna). Na jižní straně jsou zříceniny starého hradního paláce a kaple se zbytky křížové klenby v částečně zachované lodi s lomeným skoseným triumfálním obloukem.
