Přírodní park Džbán tvoří tabulová plošina, vyzdvižená tektonickými pohyby nad okolní krajinu. Je členěná údolními rýhami na řadu úzkých vrchů, plošin a hřbetů. Existence těchto plošin spolu s mírným podnebím vytvářely vhodné podmínky pro osídlení již od doby kamenné. A tak zde, v této romantické krajině, můžeme nacházet četné památky po prehistorickém osídlení. Tou nejvýznamnější jsou tajemné Kounovské kamenné řady.
Výchozím bodem je obec Domoušice a rozcestník Domoušice ŽST nacházející se u místního nádraží.Od něj se vydámepo zelené směr „Pod Džbánem“ 3,5 km. Postupně projdeme celou vesnici, kde si můžeme prohlédnout pěkný barokní zámek z r. 1714 (nyní patří správě lesů) a pozdně barokní kostel sv. Martina. Půjdeme podél železnice mezi chmelnicemi a lesem, až přijdeme k silnici a rozcestí Pod Džbánem. Z tohoto místa si můžeme „odskočit“ do protějšího kopce ke zřícenině kdysi mohutného hradu Džbán, která je nyní téměř zcela pohlcená zelení. Původní název hradu neznáme. Rovněž ani nevíme kdy a kým byl postaven. Stál však v areálu dřívějšího prehistorického hradiště. Půdorys hradu měl tvar mnohoúhelníka a jeho základna měřila asi 60 x 45 m. Celé hradiště má rozměry asi 200 x 300 m. Hrad měl zřejmě za úkol střežit soutěsku.
Jinak budeme pokračovat po žluté směrem „Mutějovice ŽST“ 0,5 km. Od Mutějovice ŽST se vydáme k tajemným „Kounovským kamenným řadám“ a to buď po žluté 2 km a nebo po naučné stezce, která k nim vede kratší cestou (1 km) a navíc se budete moci seznámit se všemi podrobnostmi, vztahující se k historickým a přírodním zajímavostem této lokality. Kounovské kamenné řady se nacházejí na rozlehlé náhorní planině, na kterou budeme muset prudce vystoupat /2-3/. Dávní obyvatelé rozestavěli kameny – křemencové balvany do 14 rovnoběžných řad ve směru sever - jih. Tyto kameny sem byly dopraveny pravděpodobně z velké vzdálenosti. Nyní se dochovaly již jen neúplné řady s menším počtem kamenů, ukryté v hustém lese. Dříve řady obsahovaly i vysoké kameny – stély, ty však byly již v minulosti odvezeny okolními zemědělci. Celkem je zde zaregistrováno 2239 kamenů, nejdelší řada je dlouhá 450 m a vzdálenost od první západní řady k nejvýchodnějšímu velkému kamenu je 302 m. Význam či účel tohoto díla není dosud vyjasněn, jisté ale je, že se jedná o jediné dílo tohoto druhu v celé střední a východní Evropě. Od kamenných řad nás naučná stezka zavede až k rozcestí Na rovinách, kde se nachází malebná hájovna. Přibližně 500 m vpravo po modré si můžete prohlédnout dodnes patrné zbytky příkopů a kamenných valů, které patřily opevněnému hradišti, obývanému už od doby kamenné. Vzájemný vztah mezi tímto hradištěm a kamennými řadami lze předpokládat, ale není prokázán. Od rozc. „Na rovinách“ se vydáme po žluté k další zajímavosti a to na vrchol Výrov. Tam nás zavede žlutá značka po 7 km. Z náhorní pláně Rovin sestoupáme dolů, mineme silnici, vystoupáme po úbočí Špičáku a následně sestoupáme k chatové osadě u obce Nečemice. Z Nečemic budeme ještě 2 km stoupat až k rozcestníku Výrov. Na samotný vrchol je to ještě dalších 500 m po červené.Vrchol v nadmořské výšce 509 m působí na první pohled obyčejně. Při podrobnější prohlídce zjistíme, že se vrcholová plošina výrazně vypíná nad okolní terén a je od něj oddělena strmými srázy. Také zde lze nalézt pozůstatky dávného osídlení. Naše kroky dále vedou po zelené směr „Pnětluky“ 5 km a „zřícenina hradu Pravda“ 6 km. Až na okraj obce Pnětluky převažuje klesání, ale hned za ní zahájíme poslední výrazné stoupání na této trase a to v délce 1 km až ke zřícenině hradu Pravda. Hrad Pravda je písemně doložen k r. 1523, ale archeologické nálezy potvrzují jeho existenci již ve 14. stol. Jeho stavitelé jsou neznámí. Stejně tak i obyvatelé předchozího opevněného hradiště, na jehož základech byl postaven. Z hradu se zachovaly téměř celé hradby, části budov i podzemí. Na závěr výletu nás čekají 2 km převážného klesání po červené značce, která nás dovede zpátky k ŽST Domoušice.
