Výchozím bodem pro tento výlet je rozcestník Ústí Suché Kamenice, který se nachází u malého parkoviště přímo na břehu Labe, 1 km od Hřenska. Výlet můžete také zahájit přímo v Hřensku, které je nejvyhledávanějším turistickým centrem v Labských pískovcích. Od zmiňovaného rozcestníku se vydáme po červené směr „Údolí Suché Kamenice“ 2,5 km a „Belvedér – vyhlídka 5 km“. Začneme stoupat podél skalnatého koryta Suché Kamenice, která v letních měsících často vysychá. Pokud zde budete na jaře, anebo po vydatných deštích, pak se můžete pokochat krásou vodopádů a peřejí, které se zde na jejím dolním toku vytvářejí. Až k rozcestí Údolí Suché Kamenice nás čeká mimořádně atraktivní úsek cesty. Budeme stoupat po malé pěšině v úzkém kaňonu, který svírají až 50 m vysoké skalní stěny. V šeru skal se daří mechům a lišejníkům, které obrůstají nejen skály, ale i spadané stromy a pařezy, takže chvílemi budete mít pocit, že jste někde v pralese. Pak nás červená značka vyvede nahoru nad kaňon, kde se na prosluněných stráních nachází malebná víska Labská Stráň, kterou zdobí mnoho zachovalých lidových staveb. U obecního hostince najdeme kromě možnosti se občerstvit i rozcestník, který nás pošle 500 m po červené k fascinující vyhlídce Belvedér. Tato vyhlídka byla vybudována na skále vypínající se 130 m vysoko nad hladinou Labe a je upravena na venkovní terasu, která v 18. stol. sloužila k hudebním produkcím. U vyhlídky je pěkná restaurace a penzion. Od vyhlídky pokračujeme stále po červené, která nás nyní vede stranou od skalního města v převážně borových lesích až k rozcestí „ Pod Kamenským vrchem“ /5 km/. K rozcestí přijdeme bez většího převýšení po pohodlných lesních cestách. Pak nás čeká ještě další 1 km chůze k vyhlídce na Růžový hřeben. Růžový hřeben tvoří skalní stěny s pískovcovými věžemi na pravém břehu Labe. Z vyhlídky jsou překrásné výhledy z ptačí perspektivy na údolí Labe a na Sněžnickou vrchovinu na protějším břehu. Kromě Labských pískovců je vidět i Buková hora (s vysílačem) a další vrcholy sousedního Českého středohoří. Po návratu z vyhlídky k rozcestí Růžový hřeben budeme pokračovat dál 2 km po červené až k rozcestí „Nad Loubím“. Tato pasáž je velmi zajímavá, protože budeme klesat po malé pěšině, která se odvážně klikatí kousek od hrany skal, které lemují strmý a hustě zarostlý svah na břehu Labe. Cestou můžete navštívit několik dalších skalních vyhlídek na Labe a hradbu skal tvořící Růžový hřeben. U rozcestí Nad Loubím se vydáme po zelené směr „Slunečná brána“ 2,5 km a „Pod Kamenským vrchem“ 4 km. To co jsme od předchozího rozcestí sestoupali, teď opět musíme vystoupat, ale charakter okolní krajiny se výrazně změní. Rozeklané skály porostlé divokou vegetací vystřídají louky a pole s malými vesničkami. Až rozcestí Slunečná brána nás opět vrátí do světa skal. Napravo ve svahu nad rozcestníkem se mezi stromy ukrývá malé, ale zajímavé skalní město. Vede přes něj zeleně značená odbočka, která vám ukáže jeho skryté půvaby. Nejpůsobivější je pravá skalní brána, s posezením a omezeným výhledem. Cesta k rozcestí Pod Kamenským vrchem pokračuje údolím, které se stává čím dál sevřenějším ,až postupně přeroste ve skalnatou soutěsku, kterou vystoupáme nahoru k rozcestníku. Pak nás čeká 1 km klesání přes pole do obce Bynovec. Cestou budeme mít nezapomenutelný výhled na rozsáhlé skalní monumenty. Je opravdu obtížné si umět představit skutečnou rozlohu této pískovcové skalní oblasti pokud jste přímo v ni, ale takto na odlesněném vrchu z mnoha- kilometrového odstupu to možné je. Z Bynovce se vydáme po silnici vedoucí do Arnoltic. Půjdeme přes náves na okraj obce, kde je bývalý zámek, pak projdeme kolem fotbalového hřiště a začneme mírně klesat do Arnoltic. Historie této obce sahá až do roku 1352, kdy je poprvé písemně zmiňována. Dnes zde najdeme monumentální pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie a řadu usedlostí s roubeným přízemím a hrázděným patrem. V jejím centru najdeme rozcestník s modrou značkou, která nás zavede pod Arnoltické stěny v námi doposud neprozkoumané části kaňonu, kterým si Suchá Kamenice vydobyla cestu až k Labi. Kousek za posledními chalupami je Kamenice jen drobným potůčkem, který se postupně zařezává do čím dál hlubší rokle. Pak sestoupáme na její dno a ocitneme se mystickém šeru hustých lesů a především majestátních skal. Většina z nich svou velikostí připomíná několikapatrové činžovní domy. Okouzleni nevšedností tohoto místa mírně klesáme /2 km/ až k rozcestí Údolí Suché Kamenice, které už známe a tak posledních 2,5 km půjdeme po stejné cestě zpět do výchozího bodu. Celkem 24 km.
