Původní dřevěná kaple, která byla na základě pověsti o bohosudovském zázraku postavena na místě hrobu křižáků ubitých husity po bitvě Na Běhání u Ústí n.L., je proslulým poutním místem. V roce 1443 byla nahrazena kaplí zděnou, ta byla v roce 1507 Albrechtem Libštejnským přestavěna na gotický kostel. K němu byla o dva roky později přistavěna vysoká zeď se sedmi kaplemi. V areálu kostela se v zahradě nachází také kaple s pramenem, kterému byla přisuzována léčivá síla.

Z pozůstalosti majitelky Marie Anny von Bleyleben, která odkázala svůj majetek kostelu, zřídili jezuité nadaci, z jejichž výnosů založili v roce 1679 gymnázium a získané finanční prostředky použili také ke stavbě nového barokního kostela Panny Marie Sedmibolestné. Ten byl vybudován v letech 1701-1706 vynikajícími architekty italského původu Giuliem a Octaviem Broggiovými.

V 18. století se ročně poutí zúčastňovalo na 100 000 věřících. Mezi poutníky se objevovali vysoce postavení lidé, zvláště saská šlechta. Poutě se konaly až do vypuknutí 2. světové války. Na konci 20. století byla tato tradice obnovena a mariánské poutní slavnosti se každoročně pořádají v sobotu a neděli po svátku narození Panny Marie 8. září.