V dřívějších dobách zvaná MÜCKBERG, což značí vrtošivá, nebo strašidelná hora. Historie této 806m vysoké hory se pojí s historií dobývání cínu a stejně tak s historií SV. WOLFGANGA. Německá zkazka o komárech vznikla až hodně později v době romantismu. Z počátku se zde těžil jen cín a později i měď. Z dostupných záznamů víme, že hornické sdružení – těžařstvo pod vedením horního mistra Davida Koitha nechalo postavit v roce 1553 zvonici na již vykáceném vrcholku hory. Stavba byla hotova v roce 1568. Kamenná, hranatá věž byla přes 9 metrů vysoká. V této zvonici byl zavěšen zvon, odlitý roku 1554 v té době nejznámějším českým zvonařem, Tomášem Jarošem. K věži byl přistavěn malý domek o jedné místnosti a chlívky pro kozy. V domku žil zvoník, byl to buď starý nebo zmrzačený horník, který již nemohl v šachtě pracovat. Musel zvonit začátek fárání a večer konec díla, nebo jak je psáno „když den se mění v noc“. Zvonil také na poplach při různých důlních neštěstích a o velkých svátcích. Při zvuku zvonu, který po třikráte zazněl, byla povinnost všech bez rozdílu se poklonit a pomodlit a hlasitě pozdravit novým ZDAŘ BŮH!