odkaz na video - Česká televize (Kouřící hora)

Rozdíl teplot unikajícího vzduchu a okolního prostředí bývá až 16°C. Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1951, jeho výměra činí 18,7 ha. 

Masiv Borče je morfologicky dokonalou kupou - vypreparovaným lakolitem, budovaným sodalitickým trachytem, který je protkán složitým puklinovým labyrintem. Přes léto působí jako tepelný akumulátor, v zimě je podstatně teplejším tělesem než okolní prostředí. Při úpatí svahu lze v polštářích lomikamene růžicovitého (Saxifraga decipiens) rozeznat otvory, kudy je nasáván vzduch, aby se v puklinách ohřál a obohatil o vlhkost a jako lehčí stoupal vzhůru k otvorům při vrcholu kopce.

Za mrazivého počasí se vznáší nad horním vyústěním puklin mlžný opar. Na jaře se směr proudění obrátí a studený vzduch vytéká v úpatí sutě; zde je možné i v pozdním jaru spatřit ledové krápníčky. Fauna území je převážně lesní a její skladba je také ovlivněna zdejšími mikroklimatickými zvláštnostmi. Z obratlovců zde můžeme po dešti hojně vidět např. mloka skvrnitého (Salamandra salamandra), z bezobratlých jsou zatím prozkoumáni jen měkkýši a částečně také brouci, z nichž nejvýznamnější je přímo v suťových polích žijící střevlík Pterostichus negligens, který je tzv. glaciálním reliktem, tedy pozůstatkem ledových dob. Převládají přirozené listnaté porosty a suťové lesy s lípou, javorem a jasanem. Jižní svahy pokrývá teplomilná doubrava s bohatým keřovým patrem. Severní sutě ostrůvkovitě porůstá bříza, jeřáb, na úpatí líska.

Chráněným územím je od roku 1951.

Máte rádi naučné stezky? Borečská se skrývá zde.