Na svazích Mědníku jsou dodnes patrné pozůstatky středověkého dolování. Na vrcholu dal František Julius, vévoda z Sachsen-Laenburgu, v roce 1674 postavit kapli Neposkvrněného početí panny Marie. Na jihozápadním svahu pod vrcholem stojí i kaple Srdce Ježíšova, postavena roku 1935. Na východním svahu stával od 19. století hotel s hostincem Kupferhübel. Ten několikrát vyhořel a po posledním požáru 5. srpna 1939 již nebyl obnoven.
V roce 1910 byla pro turisty zpřístupněna štola Maria Hillfe s malachitovým pokryvem stěn. Pokus o dotaci ražby této jedné z nejznámějších štol ve vrchu Mědníku je problematický. Mapa, dokumentující těžbu na Mědníku, vznikla kolem roku 1800, lokalizuje vstup do štoly. Stěny štoly vypovídají o různých způsobech ražby, nejzajímavější jsou dozajista úseky chodeb, které pokrývá silná vrstva sazí, jenž je připisována archaické technice dobývání hornin, tzv. krušení čili sázení ohněm. Tato technika byla využívána především ve středověku a spočívala v narušení horniny silným žárem rozdmýchaným rychlým prouděním vzduchu. Ve štole jsou tyto stopy dochovány na značně dlouhém úseku, spolu s pečlivými masivními zakládkami z tvrdého hlušinového kamene formou suchých zdí. Profil štoly v celé délce svědčí o pečlivé ruční práci předindustrialního období. Lze říci, že štola je svědkem nejstarších počátků dolování na Mědníku, které se datuje do středověku. Zdejší rudy byly tvořeny hlavně sulfidy - pyrothinem, pyritem, sfaleritem a chalkopyritem, které převládaly nad oxidickou rudou Fe magnetitem. Štola Země zaslíbená byla prohlášena za Kulturní památku ČR. I nadále pokračují práce na zapsání do Seznamu UNESCO.
Vrch Mědník je z botanického hlediska zajímavý hlavně tím, že jeho svahy jsou rovnoměrně rozděleny na všechny světové strany a tak lze na nich pozorovat vlivy různé expozice těchto svahů na vegetaci. Na malé vzdálenosti zde rostou druhy rostlin, které jinak v přírodě vedle sebe tak blízko nenajdeme. Z významných druhů jsou nejzajímavější např. lilie zlatohlávka, kokořík přeslenitý, tolije bahenní, žluťoch orlíčkolistý či vranec jedlový.
Vyhlášení za významný krajinný prvek mimo jiné pro Mědník znamená, že celá lokalita je chráněná před poškozováním a ničením.