Vyjíždíme z Děčína – nejníže položeného města v ČR, založeného před více jak 1000 lety. Pro svou polohu bývá Děčín nazýván bránou severních Čech. Na skalnatém ostrohu nad soutokem Labe a Ploučnice se tyčí zámek, postavený na místě pův. hradu Přemyslovců. Je zde zachována tzv. Dlouhá jízda – 10 m široká, 292 m dlouhá cesta, lemovaná z obou stran 7,5 m vysokou zdí, která představovala zvláštní řešení hradního vstupu. V 17. stol. byla rovněž založena Růžová zahrada, postavena Loreta a špitál. Typickou dominantou města, kromě zámku, je Tyršův most vedoucí přes řeku Labe. Jedná se o ocelový most na původních kamenných pilířích, který nahrazuje dřívější řetězový most z r. 1855. Památkou je rovněž kamenný most přes Ploučnici, zdobený sousoším sv. Víta, Václava a Jana Nepomuckého. Od rozcestí Děčín – Tyršův most začínáme hned ze začátku velmi prudce stoupat po silničce ve směru Červený vrch. Naši pozornost jistě upoutá Pastýřská stěna. Je to skalní vyhlídka nad Tyršovým mostem se z daleka viditelnou budovou restaurace (postavena r. 1905 jako napodobenina hradu). Asi po 500 m se stoupání zmírňuje a my se držíme silnice, lemující les pod Pastýřskou stěnou. Když vjíždíme opět do obydlené části a začínáme klesat, odbočíme vpravo na červenou značku, která protíná silnici. Po příkrém sjezdu do doliny k rybníčku následuje ještě jednou krátké, ale velmi ostré stoupání. Celý tento dramatický úsek máme za sebou zhruba po 2 km. Do obce Sněžník dojedeme asi po 9 km táhlého stoupání většinou lesem, chvíli po lesní pěšině a posléze po silnici.
Z horské vesničky Sněžník konečně mírně sjíždíme k Hraniční boudě, kde odbočíme směr Děčínský Sněžník. Postupně stoupáme a v závěru kopce nás opět čeká prověrka naší fyzičky. Až vyjedeme kolem skalisek na okraj stolové hory, můžeme si všimnout vlevo pěšinky k Drážďanské vyhlídce. Po vrcholu hory jedeme už mírně členitým terénem krajinou připomínající „Ztracený svět“ z knížky Sira Arthura Conana Doyla. Dojedeme ke kamenné rozhledně a restauraci, kde si zaslouženě odpočineme a můžeme se občerstvit. Děčínský Sněžník je mohutná pískovcová stolová hora a z rozhledny (postavená r. 1864, vysoká 30 m) je vynikající kruhový rozhled na České a Saské Švýcarsko, Lužické hory, České středohoří a Krušné hory. Zpět od Hraniční boudy klesáme kolem stylového hotelu Švýcarský dům ven z obce. U zastávky autobusu nedaleko Soví brány zatočíme ostře vpravo zároveň s cyklotrasou č. 23 směr Děčín. Během pohodového sjezdu míjíme odbočku k hotelu Kristin Hrádek (původně lovecký zámeček) a po chvilce též odbočku k Vlčímu jezírku (možnost osvěžení). Na 1. křižovatce cest odbočíme vlevo směr hotel Maxičky a jedeme kolem stromy zakrytého přírodního koupaliště přes dřevařskou ves. Kratší stoupání do Podmokelského lesa vystřídá sjezd hlubokým údolím k Dolnožlebskému potoku. U malého jezírka s dřevěným odpočívadlem a rozcestím odbočíme ze zpevněné cesty na kamennou lesní pěšinu. Údolí Dolnožlebského potoka se postupně mění v hluboký skalnatý kaňon a závěrečný sešup zvedne adrenalin a prověří brzdy i zkušeným horským cyklistům. Během vzrušujícího sjezdu do Dolního Žlebu nás ohromí mohutné souvislé pískovcové stěny na druhém břehu Labe. Ve vesničce projedeme pod kolejemi a napojíme se na cyklotrasu č. 2 z německého Bad Schandau do Děčína. Kdo chce, může si zajet tam a zpět podél Labe k bývalému hraničnímu přechodu Schöna – Hřensko (je zde na Labi nejnižší místo Čech 115 m). Cestou si můžeme všimnout hotelu Belvedere na vrcholku jednoho ze skalních masivů, Děčínské věže či Obřích hrnců při ústí Suché Kamenice do Labe. Zpět z Dolního Žlebu jedeme kolem sochy sv. Vojtěcha a opět nás až do Děčína ohromují mohutné pískovcové skály (Kamzičí hrot, Růžová palice, Rudolfův kámen atd.). Silnička v osadě Čertova Voda, po které jsme jeli, sice odbočuje pod kolejemi vpravo, ale naše cyklostezka pokračuje stále rovně. Po sypané cestě, která se za Horním Žlebem opět napojí na silnici, dojedeme zpět k Tyršovému mostu v Děčíně.