Cestou za poznáním dávné historie tohoto kraje zavítáme do míst, kudy vedly prastaré obchodní stezky, na jejichž bezpečnost zde dohlížely hrady, vystavěné na nepřehlédnutelných vulkanických kupách, obeplouvaných řekou Ohře.
Po prohlídce okouzlujícího zámku, historického centra i lázní v Klášterci nad Ohří se vydáme do blízkého okolí na zachovalé zříceniny hradů Egerberk, Šumburk a Perštejn.
Středem tohoto výletu je krásné historické město Klášterec nad Ohří. Vedle lázeňského areálu a architektonických památek soustředěných okolo malebného náměstí je bezesporu hlavním lákadlem městské památkové zóny zámek. Okolo roku 1560 byla započata výstavba šlechtického sídla a vzniklo tak dnešní průčelní křídlo. Součástí areálu se stal i farní kostel Nejsvětější Trojice s Thunskou hrobkou. Kolem zámku byla založena rozsáhlá zahrada se Salou Terrenou, sochami a zámeckou kašnou, zdobenou sochou Tritóna. Po úpravách z roku 1858 dostal zámek dnešní anglickou pseudogotickou podobu a hranolová věž v severovýchodním rohu byla zvýšena o jedno patro a opatřena novogotickým cimbuřím. V rámci několika prohlídkových okruhů můžeme navštívit Muzeum českého porcelánu i expozici o počátcích světové výroby porcelánu, zámecký areál, kostel Nejsvětější Trojice s Thunskou hrobkou a zámeckou vyhlídkovou věž.
Z Klášterce nad Ohří se od lázeňského domu Evženie nejprve vydáme přes most a na druhém břehu Ohře pak na návsi v obci Lestkov zaparkujeme auto. Vycházíme po červené značce a zhruba po 1 km ostřejšího stoupání dojdeme ke zřícenině hradu Egerberk.
Prvním známým majitelem hradu založeného na přelomu 13. a 14. st., který se po něm nesporně i psal, byl Vilém z Egerberku. Během krátké doby se pak na hradě vystřídal rod Rumburků a Šumburků, kteří jej prodali v r. 1384 pánům z Dubé. Dnešní zachované zříceniny pocházejí takřka úplně až z doby jeho velké přestavby, podniknuté asi v l. 1385 – 1395 Jindřichem Škopkem z Dubé. Hrad je ukázkou dvoupalácové dispozice a odborníci jej hodnotí jako velmi zajímavý hrad z období vlády krále Václava IV. Obvodové zdi severovýchodního paláce dosud stojí až do úrovně druhého patra. Zachovalo se v nich několik otvorů po dveřích a oknech, z nichž jedno je dosud osazeno krásnou dvojitou gotickou klenbou. Z jihozápadního paláce zůstalo okrouhlé čelo plášťové zdi, odkud se otevírá výhled na okolní lesy a ze středního hradu zůstaly části obvodových hradeb a sklepení i základy hospodářské budovy. Pěkným dojmem působí pak torzo vstupní věžovité brány a především cesta stoupající od ní k hornímu hradu.
Z Lestkova se opět vrátíme do Klášterce nad Ohří, odkud pokračujeme po hlavní silnici E442 směr Karlovy Vary. Asi 3 km za městem je odbočka na Kláštereckou Jeseň a Měděnec s nadjezdem. My se vydáme na opačnou stranu přes přejezd na polní cestu k bývalému šumburskému statku. Tam můžeme nechat auto a pokračovat po cestě, až dorazíme na první odbočku vpravo, která nás povede prudce do kopce k hradu. Mohutný hrad s původním jménem Nový Šumburk byl založen Vilémem ze Šumburka někdy ve 30. letech 15. století a nazván byl podle původního rodového sídla v dnešním Německu. Jako pustý je poprvé popisován na počátku 17. století. Jakmile vystoupáme k hradu, uvítají nás poměrně mohutné hradby a zbytky opevněného předhrádku. Do hradu, postaveného na půdorysu protáhlého lichoběžníku, vstoupíme příkopem a branou. Uvnitř uvidíme po obou stranách pozůstatky hradeb i obytných budov, včetně hranolové obytné věže i nového paláce. Ze zříceniny je kouzelný výhled do okolí.
Zpátky na silnici E442 směr Karlovy Vary jedeme do obce Perštejn, kde na výrazném zalesněném vrchu v západním okraji vesničky čeká na naši návštěvu poslední zřícenina hradu. Auto můžeme zaparkovat u rybníčku a odbočky na Údolíčko. Pěšky se vydáme po modré značce, která začne po chvíli prudce stoupat lesem a po několika stech metrech nás dovede k odbočce na hrad. Přesné datum vzniku hradu není známo, ale podle způsobu stavby a zajištění se dá usuzovat na vznik v polovině 13. století. Hrad střežil obchodní cestu podél Ohře, blízké doly na barevné kovy a patřilo k němu i menší panství. Zakladatelé byli pravděpodobně páni ze Šumburka, někdy se též hovoří o tenkrát nejmocnějším muži v okolí Albrechtu ze Žeberka, který byl purkrabím kadaňského hradu. Roku 1537 se o hradu poprvé hovoří jako o zřícenině. Z hradu se dodnes zachovaly náznaky mázhausu, velké síně, paláce, půlkruh z původně okrouhlé věže, torza či spíše náznaky obytných a hospodářských budov, bran, příkopů a valů.
