Výchozím bodem je rekreační obec Jetřichovice, která leží na křižovatce turistických tras směřujících jak do Národního parku Českosaské Švýcarsko, tak do Lužických hor. K malebnému rázu vesničky přispívají roubené i hrázděné lidové stavby a cenný kostel sv. Jana Nepomuckého. Vycházíme od rozcestí Jetřichovice – bus po červené směr Pavlinino údolí – koupaliště.
Z Jetřichovic nejprve přejdeme jeden výraznější kopec, za kterým se již ocitáme v údolí Chřibské Kamenice. V místě, kde scházíme do údolí nedaleko koupaliště a tábořiště, přechází široká údolní niva Chřibské Kamenice v Pavlinino údolí. Naše cesta se klikatí podél řeky 3 km dlouhým skalnatým dolem mezi zalesněnými pískovcovými stráněmi a skalami. Údolí opouštíme a mírně stoupáme do osady Studený. Nyní musíme překonat na úseku 5 km z horské vesničky na vrchol Studence víc jak 400 výškových metrů. Jdeme kolem penzionu Kamzík a začínáme postupně velmi výrazně stoupat. Pod vrcholem se stoupání na chvíli zmírní, přičemž kruhově obcházíme zalesněný vrchol s rozsáhlými suťovými poli. Závěrečných 500 m nás čeká opět pořádný výstup až na 736,5 m vysoký vrchol Studence, kde stávala už od r. 1888 naše druhá nejstarší železná rozhledna. Okolí vrcholu je od roku 1965 zahrnuto do státní přírodní rezervace na ochranu lesních porostů typických pro Lužické hory a můžeme tu narazit i na uměle vysazeného kamzíka horského. Z vrcholu budeme nyní prudce sestupovat 1 km do Sedla pod Studencem, kde lze náš výlet zkrátit a sejít odsud po modré 6 km do Chřibské na náměstí. My ovšem pokračujeme dál po červené směr Křížový Buk. Jdeme pohodově bez výraznějšího stoupání kolem chatové osady a památníku střetu rakouského a pruského vojska r. 1757 k odbočce na Zlatý vrch. Po necelých 600 m od odbočky dojdeme k unikátnímu čedičovému vrchu, kde byla těžbou v 60. letech odkryta vnitřní struktura tělesa s pravidelnou sloupcovitou odlučností. Těžba byla zastavena a vrchol s 30 m vysokými sloupy olivinického čediče je dnes Národní přírodní památkou. Zpět na naší trase pak "traversujeme" mezi vrcholy Javorek a Široký kopec k rozcestí Křížový Buk. Křížový Buk se nachází v místě, kde byla r. 1757 pohřbena větší část vojáků, padlých během krutých bojů mezi Prusy a rakouskou armádou. My zde odbočíme na zelenou značku směr Chřibský vrch. Mírně klesáme kolem starých vojenských bunkrů a když přejdeme silnici, začínáme mírně stoupat k odbočce na vrchol. Závěrečné stoupání opět prověří naši kondici, avšak na oplátku nám 621 m vysoký čedičový vrch nabídne pěkné výhledy ze skalisek po svém obvodu. Do Chřibské už zaslouženě scházíme a ještě v lese nepřehlédneme odbočku k lesnímu divadlu, vytesanému ve skále. Obec Chřibská a i celá Dolní Chřibská vynikají výjimečně uceleným souborem přízemních roubených domů s podstávkami a bohatě zdobenými štíty. Z náměstí s novogotickou radnicí, secesními domy a kostelem sv. Jiří se vrátíme do Jetřichovic autobusem, který odsud jezdí v hodinových intervalech. Náruživí turisté mohou ovšem pokračovat pěšky 8 km podél říčky Chřibská Kamenice až do Jetřichovic. Na konci Dolní Chřibské odbočíme vlevo do údolí Chřibské Kamenice.Poslední výrazný kopec je třeba vyšlapat do horské vsi Rynartice, odkud jsou pěkné výhledy na Studenec. Závěr výletu si zpestříme podívanou na reliéfy trpaslíků vytesaných do skal, které objevíme během klesání do Jetřichovic po pravé straně ve svahu. Celkem 21 km (kratší varianta 17,5 km) + 8 km autobusem.
