Drážďanské muzeum moderny a 19. století ve starobylé budově Albertina je předurčeno k tomu, aby pod jednou střechou spojovalo minulost a budoucnost.

Toto jedinečné spojení se nevztahuje jen na výběr exponátů ze dvou sbírek: Sbírky soch a Galerie nových mistrů. Vztahuje se i na přestavbu budovy – ta akceptuje historickou tradici a citlivě ji přetváří.

V moderním oděvu se nové Albertinum představilo svým hostům v létě 2010. Ve sbírce soch začíná moderna pracemi francouzského sochaře Augusta Rodina (1840-1917), následuje klasická moderna a sochy vzniklé po roce 1945. Návštěvníci si mohou prohlédnout kromě jiného práce Maxe Klingerse a Wilhelma Lehmbrucka, kteří se intenzivně zabývali Rodinovou tvorbou, jakož i dílo Georga Kolbeho a Hanse Blumenthala. Znovuobjevit lze zde také umění NDR prezentované např. tvorbou Fritze Cremera, Hermanna Glöcknera, Petera Makoliese a Wielanda Förstera. Na důležitý vývoj na Západě poukazují skupiny prací Emila Cimiottiho a Anthonyho Cara.

Tradiční pojetí média sochy překračuje zvuková videoinstalace Stephana von Huena a současná sochařská tvorba. Vynikající antická sbírka má být nově prezentována ve východní hale Obrazárny starých mistrů, která byla navržena Semperem speciálně pro antické sochy. I Galerie nových mistrů zahajuje procházku svymi výstavními prostorami průkopníkem moderny – Casparem Davidem Friedrichem (1774-1840), nejvýznamnějším německým umělcem období romantismu. Vždyť Drážďany byly centrem raného romantismu. V chronologickém řazení následují další malíři této umělecké epochy, jako např. Carl Gustav Carus, Johan Christian Clausen Dahl a Ludwig Richter, dále francouzští a němečtí impresionisté Claude Monet, Edgar Degas, Max Liebermann a Max Slevogt. Expresionismus je zastoupen nejen osobou a dílem Otto Dixe. Součástí sbírky jsou i díla umělecké skupiny BRÜCKE, která byla založena roku 1905 v Drážďanech, konkrétně Ernsta Ludwiga Kirchnera a Karla Schmidt-Rottluffa.

Prohlídku uzavírá Gerhard Richter, který se osobně spolupodílel na přípravě obou místností. Poprvé bude jeden celý sál věnován i umělcům A. R. Penckovi a Georgu Baselitzovi.

Novinkou je oddělení umění v rozděleném Německu a po roce 1989. Místnost po místnosti budou představeny obrazy umělců z NDR a SRN. Jmenovitě jsou to Werner Tübke, Wolfgang Mattheuer, Sigmar Polke, Günter Fruhtrunk či Norbert Tadeusz, resp. východoněmečtí a západoněmečtí umělci jako Eberhard Havekost, Neo Rauch, Thoralf Knobloch nebo Johannes Kahrs.