Františkánský klášter Čtrnácti sv. Pomocníků v Kadani jakožto komunita řeholníků existoval v letech 1473-1950. Je chráněn jako národní kulturní památka České republiky.
Založení a rozkvět
S učením františkánů -observantů kadaňské obyvatele poprvé seznámil mnich a provinciál řádu Jan Kapistrán na své misijní cestě do Čech, konané v letech 1451-54. Po polovině 15. století podniklo několik kadaňských měšťanů pouť do Říma. Ti pak za podpory rodiny Fictumů založili brzy po roce 1468 za městem při obchodní stezce do Saska malou kapli Čtrnácti sv. Pomocníků, která se brzy stala poutním místem katolíků z českých zemí i Německa.
Roku 1473 zmocněn papežem Sixtem IV. (1471-1484) převzal provinciál českomoravské provincie Gabriel ( Pavel z Moravy) se svolením krále Vladislava II. tuto kapli pro řád františkánů. Brzy potom byl místo kaple postaven trojlodní kostel Panny Marie. Hlavním dobrodincem nového kostela a kláštera se stal Jan Hasištejnský z Lobkovic a jeho bratr Bohuslav. Dali malý kostel podstatně rozšířit a štědře jej podporovali. Převážně právě Hasištejnům vděčíme za následnou výstavbu finální kamenné budovy, nahrazující františkánské provizorium ze 70. let. Díky tomu jsou Lobkovicové považováni za zakladatele (fundátory) kláštera. Slávu této epochy dokládají jak jejich náhrobky v kostele, tak i raně renesanční malby na stěnách kněžiště, provedené kolem r. 1530 žáky slavného malíře Lucase Cranacha st. Se stavební aktivitou Lobkoviců lze asi spojit i výskyt sklípkových kleneb v několika prostorách dnešní klášterní budovy.
Náboženské spory mezi luterány a katolíky v 16. století rozvoj kláštera brzdily nebo i přerušovaly. Následující věk přinesl několik nepříznivých událostí. 14. října 1742 byla dotčena střelbou a zabíjením důstojnost chrámu. Protihabsburská koalice v čele s Francií právě vedla válku s Marií Terezií. Francouzští vojáci použili kostel při jednom ze svých tažení zdejším krajem jako své útočiště a zabarikádovali se v něm.
Po klidnějším devatenáctém věku nastávají další zlomy až v polovině 20. století. Během 2. světové války museli františkáni postoupit polovinu svých budov Wehrmachtu pro potřeby Hitlerjugend. Komunistický režim mužské kláštery v Československu uzavřel. Dlouhá desetiletí byl objekt využíván jako archiv nebo depozitář a vinou nedostatečné údržby pomalu chátral.
Soustavné restaurátorské práce byly v klášterních interiérech zahájeny v roce 2004, pomineme-li již dříve realizované restaurování pozdně gotické fasády na malém rajském dvoře (1997) a barokního malovaného stropu v bývalém klášterním sekretariátu.
Město Kadaň má v záměru zpsat Františkánský klášter jako kandidáta pro seznam UNESCO, a to především díky unikátnímu použití sklípkových, neboli diamantových kleneb a maleb, související s dílnou Lucase Cranacha staršího. Původní dřevěné vybavení kostela a celého kláštera je téměř kompletně funkční.
